Oddíl Pěšáci silnice je oddílem spadajícím pod Českou tábornickou unii (ČTU) – Jihočeskou oblast. Více o ČTU zde. Oddíl Pěšáci silnice pokračuje především v duchovním odkazu zakládajícího člena Jaroslava „Nytráka“ Švestky, který je dodnes čestným členem a „Nestorem“ oddílu. Tímto odkazem je především znalost přírody včetně respektu k ní, odkaz přátelství, odkaz překonávání sebe sama a odkaz osvojení si tábornických činností, dovedností a survival technik, a to i v mnohdy nepříznivých podmínkách.
I přestože oddíl Pěšáci silnice se snaží být co nejvíce nezávislý na veškerých státních institucích s absencí dotací, tak dokázal za dobu své působnosti získat poměrně širokou materiální základnu. Z tohoto důvodu dokážeme spoustu věcí zapůjčit, či poskytnout, a proto jsou vítány naprosto všechny děti, které se nebojí a mají chuť překonávat samy sebe, nebojí se deště, mokra, bláta a nebojí se navazování nových přátelství a prožívání nových zážitků.
Oddíl Pěšáci silnice má svůj kodex (více o kodexu zde), který se snaží prakticky naplňovat prostřednictvím schůzek, výprav, výšlapů, puťáků a táborů. Každý rok se Oddíl Pěšáci silnice snaží o tematický tábor, či tematický vícedenní puťák, který nabízí skutečné dobrodružství i za cenu spousty puchýřů a odřenin.
Pěšácká hymna od Pavla Lohonky Žalmana. G Je nás C víc než loni D loni G Obyčej C nejch pě D šáků Hmi Chodíme hledat C víru svou, v dlažbě G ukrytou, jsme děti D ulice. Ráno bývaj smutný nádraží, lásky odjížděj se vdát, na peróně stojí schoulený, s dálkou snoubený Pěšáci silnice…. F Má svou jistou G píseň, s F košilí kdo spí drátě G nou, Hmi ó, lide, tiše, C půjdem do starý G vrby zvolat: hel D lou, jdem dál, hel G lou. Jednou zuje pěšák boty svý na šachovnici světa rád, vykouří doutník, lehne si do stoky pod širák a bude snít. O malých dětech na nádraží, co hledaj mámy a duši svou, ptáci pod křídly je ukryjou a pak v objetí s nimi odletí. Půlnoční vítr už vyhrává píseň malých pěšáků, ulicí, smutkem dlážděnou, tichou dálnicí, tichou dálnicí půjdem dál...